Směřujeme na jih

Jupí, máme za sebou další dva přesuny. První den, jsme přesun do Bezděkova (510km) zvládli za 6,5hodiny, druhý den do Offenburgu v Německu (522km) za 7 hodin, třetí den jsme přespávali v Saint-Julien-Molin-Molette ve Francii (560km) a na cestě jsme byli 11 hodin! To jelikož se nám prťě rozhodlo stávkovat, a sezení v autě bojkotovalo. Věru, nezbylo nám nic jiného než co chvíli zastavit a děti vystrčit ven, a tak se nám cesta holt protáhla. Čtvrtý přesun nás zavedl do L‘ Escala (497km), Španělsko  a přejeli jsme s rekordní jednou zastávkou za 6 hodin. Tady se naše cesta na chvíli zastaví, jelikož potřebujeme vymyslet co dál, kde vlastně zakotvíme.

Ubytování máme nyní přímo u moře a počasí dětem přeje. Sice by si představovaly běhání v plavečkách po pláži a šnorchlování v maskách (přece je maminka táhne sebou celou cestu!) ale hledání mušlí, korýšů, řas na břehu a uskakování pěnivým vlnám je stejně lákavé, jako samotné potápění.

Při průjezdem městem neunikly bystrým dětským očím menší rampy a tak jsme je museli ještě týž den nutně zajít vyzkoušet.

 

A propo, slovo „rampa“ je v autě slyšet během jízdy při sebemenším náznaku čehokoli, co by ji jen trošičku mohlo svým vzhledem připomínat. Rampu je tudíž možno potkat uprostřed pole či na dálnici, na kruhovém objezdu a vždy je rodičům nadhozeno, že bychom si tu rampu mohli vyzkoušet. (že to vlastně žádná rampa není, je úplně fuk) Kolečka se nám prozatím osvědčila. Vytahujeme je prakticky na každé zastávce, tak se kluci zabaví.

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *