Naše dosavadní ubytka

Něco málo o ubytování.

Airnbnb je fajn cesta jak si najít cenově relativně dostupné ubytování. My jdeme poměrně dost po ceně, nicméně jednou se nám stalo, že jsme radši vzali dražší ubytování. To levnější už pro nás hraničilo s nepřípustností – doslova nám nahnaly strach fotografie domu z venku.

Ubytování v Bezděkově bylo v rodinném domě, kde jsme měli pro sebe v patře 3 pokoje, koupelnu a záchod. Užívat jsme dále směli obývací pokoj a kuchyň v přízemí. Majitelka v domě současně bydlela. Tato zkušenost pro nás byla nová a musím přiznat, že pro mě bylo až zarážející, s jakým klidem mi při setkání předala klíče od domu, ukázala vnitřní a venkovní prostory a obratem oznámila, že do půl hodiny odjíždí na koncert a vrátí se až v noci. Doma vše nechala tak jak je. Pro nás bylo vše připraveno čisté a vonavé. Ještě než odjela jsem ji stačila vyzpovídat (na manželův popud) jak je s airnbnb spokojená a jak to celé funguje. Spokojená je 😊 a my byli taky. Měli jsme k dispozici vše, co jsme potřebovali, a hoši se vyběhali na zahradě. Jelikož všechny děcka během spánku z postelí padají, jsme si je podle potřeby přizpůsobli. I přes to, že všude byly osobní věci, plné poličky, kytky, knihy, ozdoby, jsme nic nerozbili, a věřím, že po shlédnutí děti vrátili i na původní místo.

Ubytování v Německu bylo ve vlastním apartmánu. Kapku jsem nechápala různorodé nápisy příkazů a zákazů.

Nápisy na kuchyňské lince:

nesmí se při vaření používat česnek (smrdí, a mohlo by to vadit dalším hostům), (pro mě zvláštní, česnek všude táhnu sebou, ale respektuji, že jej teda někdo nemusí)

kuchyň je potřeba nechat ve stavu, v jakém ji člověk najde, nádobí je nutné důkladně umýt, a vrátit na původní místo (jeden hrnec jsem si musela nejdříve umýt, páč byl od guláše) jinak je potřeba za úklid kuchyně zaplatit extra (ubytka se osobně vždy snažíme alespoň částečně uklidit, často mám pocit, že jsou čistější, než když jsme přijeli, fakt, že bych nechala neumyté nádobí nepřipadá v úvahu, tak mě to zaskočilo)

další pokyn se týkal společného spaní malých dětí s rodiči v posteli – velké matrace nejsou chráněné a tudíž je potřeba pod dítě dát nepromokavou podložku (ano, je to pochopitelné, holt i u nás plína často proteče, jen ten způsob předání informace byl příliš direktivní)

Nápisy na mě neudělaly valný dojem a měla jsem pocit, že bych radši ani na nic neměla sahat. S podobným přístupem jsme se setkali v Rakousku, kde po hostech chtěli, aby po osprchování stírali vodu ze skleněných dveří gumovou stěrkou.

Večer před spaním jsem pak leštila bílé lesklé kuchyňské skříňky, jelikož bezdotykově je otevírat nešlo.

Krásná, velká zahrada lákala k běhání. Při lepším kouknutí jsme ale nacházeli psí h…. a to asi není to pravé ořechové co bych chtěla, aby děcka měly na podrážkách v autě. Nicméně, posádce to samozřejmě byla putna, a hlavně, krom zahrady tam bylo jezero s kapry, kdy pár z nich vyrazilo na břeh a nemohli zpět. Naše šestileťák to nepřenesl přes srdce a jal se je zachraňovat 🙂

Děsně, ale opravdu děsně tam hučela dálnice, takže když jsme se od sebe vzdálili na více než 30 metrů, ztráceli jsme akustický kontakt.

Matrace jsme dětem museli dát na zem, postele přesunout nešly, a tak jsme v podstatě spali na zemi, namačkaní já s jedním dítětem na jedné matraci a manžel se dvěmi dětmi na dvou matracích (na více matrací na zemi nebylo místo.) Mimču vozíme postýlku, včetně klasické matrace 😊

Jinak vše bylo důkladně čisté (až na ten jeden hrnec) a voňavé. Majitel byl velmi příjemný a ochotný.

Ve Francii,Saint-Julien-Molin-Molette v jsme opět spali v domě (zde), který pro nás majitelka opustila . Vůbec jsme se s ní nesetkali (byla v práci)– klíče nám předala třetí osoba, a dříve než jsme se jí stihli vyptat na potřebné věci, (typu WIFI, kterou nutně potřebujeme) se zkrátka zdejchla. Jednalo se o kamenný dům a trochu mi naháněl strach – možná za to mohla surovost kamene a jeho poloha hned vedle hřbitova. Asi proto mi tam při nalévání horké vody do půllitru praskla sklenice, a hochům se nějak nepozorovaně podařilo na zahradě z neznámého jehličnanu orvat 3 šišky z pěti (každá měla 10 cm). Když to manžel zjistil, tak jim jednu zabavil a jal se situaci napravit tím, že ji nastražil zpátky na daný strom, tak, že prý to nejde poznat.

   

No, tady jsme se moc nevyznamenali. Možná za to mohlo i těch deset hodin na cestě. Jinak domeček byl na tři patra, a my spali v tom úplně nejvyšším – schody byly uzounké a strmmé, tak trochu mňamka při přesunu před pátou ranní do auta, ale zvládli jsme to suprově.

Vše pro nás bylo čistě nachystáno, postele byly nízké, takže jsme ani nemuseli sundávat matrace 😊

 

První zastávka ve Śpanělsku proběhla v L´Escala (zde)  Jelikož na stránkách www.airbnb.com byla uvedena špatná adresa, byli jsme odkázáni na telefonní komunikaci s majitelkou. A tady jsme docela narazili. I přes to, že paní uvádí, že komunikuje anglicky, jednalo se spíše o kombinaci španělštiny se vsuvkami anglických slov :-). Ubytko jsme nakonec našli vlastními silami podle matné představy fotografií na internetu z předešlého velmi pokročilého času dne. Paní nás uvítala velmi vřele s neustálými omluvami, že nemluví anglicky a že paní uklízečka nestihla uklidit. Máme si povléct postele. Ok. Není problém. Hlavně, že máme kde vyskládat posádku a uvařit oběd. Apartmán je velikostně tak akorát, hned u moře. Má velké terasy v předu i vzadu, kde se kluci řádně vyblbnou. Pohled na moře nám trošku kazí již méně labivá vůně přicházející z terasy směrem na moře. Poměrně dost času nám zabere určit “o co ” vlastně jde, a odkud to přichází. Manžel je přesvědčení, že jde o kanalizaci. Já docházím k závěru, že tu před náma bydlel “čokl!” a celou terasu sčůral, a tak páchne. Nejsem si jistá, zda paní uklízečka terasu nestihla uklidit schávlně, a zda by ji vůbec uklidila, kdyby na to měla dostatek času. Osobně jsem se marně snažila problém vyřežit, nicméně bezúspěšně. Po zbytek pobytu východ na tuto terasu pokud možno necháváme zavřený, pokud teda nechceme celý být zamořit psími čůránky. S celkovou čistotou to zde také není zcela ideální, ale po první noci, už zbytky jídla na nádobí, ani na zemi, případné vlasy nevnímáme. Jsme rádi, že nám svítí sluníčko, na pláži je co sbírat, miminko spokojeně spinká a hlavně ! je tu RAMPA.

Z L´Escala jsme po třech nocích přejeli do Valencie. Ubytování přes www.booking.com je tak trochu “tricky”. Konečnou částku, kterou zaplatíte se dozvíte až když už vlastně platíte, a nemůžete platbu zrušit. Takže z inzerované ceny 1400Kč/noc se stalo 2000Kč, kdy rozdíl je cena za úklid, případně jiné poplatky. Z tohoto důvodu booking ani skoro nevyužíváme, jelikož nám nevyovuje, že nevíme konečnou cenu předem.

Každopádně se nám místo ubytování velmi líbilo (zde) Z obýváku jsme koukali na žirafy z Bioparku,

a pět minut chůze – jízdy jsme měli park se skate parkem.  Majitele Lorezca jsme přes SMS žádali, zda bycom se mohli ubytovat dřive, jelikož vydatně pršelo. Ano, není problém, zněla jeho odpověď. Paní na úklid nás pustí dovnitř a zatímco ona bude uklízet, my můžeme být na bytě. Super. Když jsme dorazili na místo, schovali jsme se do přízemí, kde nás pustili místní. (až jsem koukala jak ochotně nás tam natlačili, komunikace byla velmi strohá, moje španělština nic moc, a jejich angličtina ještě mizernější, my s taškama ověšeným na kočárku, odevšud něco kouká, nejmladší zrovna ve fázi měnění plínky :-), a tři zbývající unavení po cestě a ranním vstávání se dorozumívali pouze křikem) Nicměně po chvilce dorazila paní na úklid. Z paní se vyklubal pán se psem. Pustil nás dovnitř, a zase vystrčil, že máme přijít za dvě hodiny, že dříve to nestihne. O tom, že bychom zůstali uvnitř nechtěl ani slyšet. Tak jo, navšítili jsme supermarket, a zakotvili na dětském hřišti hned vedle.

Byt byl nádherný, prostorný. Opět jsme zvažovali, že si ubytování prodloužíme (i přes vysokou cenu), ovšem hoši (ještě nevěděli o skate parku hned vedle) to razantně odmítli, že musíme k moři. A tak jsme narychlo objednali ubytko v Alicante, jen dvě hodiny od Valencie.

 

 

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *