Dechberoucí Los Cahorros

V sobotu jsem se vypravili se skupinkou Worldschooleru na malý trip poblíž Granady. Naše kroky směřovaly tentokrát do rokle Los Cahorros, do oblasti, která ještě z posledních sil odolává masovému přílivu turistů a tak máte větší klid obdivovat majestátní přírodní scenérie.

Režii výšlapu jsme tentokráte neměli ve vlastních rukách a po zprávách, že naše děti budou nejmladší ve skupině, jsme se trochu obávali, zda budeme ostatním stíhat.  Kdybychom jen tušili, že slovní spojení „náročnější výšlap“ má v mezinárodním pojetí trošku jiný význam, než jaký bychom očekávali, byli bychom asi na začátku více v klidu. Jednalo se totiž jen asi šestikilometrový výstup v nenáročném tempu, takže když se ostatní začali otáčet se slovy, že půjdeme zpět, drbal jsem se trošku rozpačitě na hlavě.

Procházka podél říčky Monachil poskytuje skutečně nezapomenutelné výhledy na vodopády a vysoké skalní bloky, spoustu skalních bazénů, úzké jeskyně a tunely, kterými musíte prolézat. Největší radost však dětem dělaly visuté houpací mosty, vznášející se vysoko nad vodou.
Nedovedu si jen představit, jak to tam asi vypadá v sezóně, protože chodníky jsou místy opravdu úzké a vyhnout se jednotlivcům v protisměru, vyžadovalo občas celkem velké úsilí. Navíc na nejdelší visutý most mohou zároveň vstoupit jen čtyři lidé, takže když si představím teoretickou situaci, kdy na každé straně čeká dvacet lidí plus další průběžně přicházejí, tak si nedovedu představit za jak dlouho je všechny most odbaví.
Škoda jen, že jsme se rozhodli držet skupiny a neviděli tak další kilometry soutěsky…. No, snad ještě někdy příště.

   

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *