Bojový sport coby nezbytné vzdělání

Asi před rokem a půl jsme přivedli naše děti na trénink karate – seděly na lavičce, ani nedutaly a odmítaly se účastnit. Odešli jsme s tím, že to by je nebavilo a nechtějí tam už vícekrát jít.
Zhruba před rokem jsme se šli podívat na trénink juda – opět to celé strávily na lavičce a opět prohlásily, že tam chodit nikdy nebudou.
Před dvěma měsíci jsme si řekli, že je na čase to opět zkusit a šli se opět podívat na trénink karate. Tentokrát se už náš nejstarší uvolil, že to zkusí… a od té doby musíme být na každém tréninku a neexistuje pro něj varianta, že bychom tam nešli.
Náš šestiletý odolával až do včerejška, kdy si sám řekl o přihlášku s tím, že chce taky.

Nyní by se zde asi mělo psát o všech těch benefitech (všestrannost, sebeobrana, posílení těla,atd.atd.), které bojový sport dětem přináší, ale toto si může každý vygooglit na internetu sám.
Protože jsme se však oba s manželkou nějaké to desetiletí bojovému sportu věnovali (manželka daleko úspěšněji), pokusím se popsat to, co nám to “SKUTEČNĚ” darovalo a co můžete očekávat, že to přinese i vašim dětem.

Pokud bych to vzal opravdu od té nejdůležitější věci, tak pro mě osobně to bylo “Kamarádství” a vzájemný respekt. Jsou to takové ty situace, kdy je úplně jedno, zda máte bílý nebo černý pás, zda jste z Ostravy nebo z Prahy, zda v danou chvíli stojíte proti sobě s chrániči na rukou a žužláte v puse gumový chránič zubů. Je to ten pocit, kdy boj skončí, vy funíte jak lokomotiva s ucpaným komínem, plácnete si se soupeřem a řeknete něco jako: “Kámo, tak to byl fakt hustej fajt“…. a jdete si pokecat o naprosto obyčejných, nesportovních věcech.
Poznáte skutečně velké množství lidí, kteří mají stejný zájem jako vy – stále se zlepšovat – a to z vás dělá spojence a potažmo i kamarády. Moje malá teorie: Bojový sport se od jiných liší tím, že potkáváte spoustu lidí, se kterými je váš fyzický kontakt (díky všem těm nácvikům rvaček) daleko užší a asi také proto tam vzniká tolik přátelství.

S kamarádstvím úzce souvisí i zábava. Zvláště děti zábavu milují a pokud je něco příliš striktní nebo dlouho trvá, tak je to demotivuje a nebaví. Proto mají DOBRÉ KLUBY vypracovaný konkrétní tréninkový plán pro děti určitého věku. Zastávám názor, že každý rodič by měl být na několika trénincích přítomen a zaměřit svou pozornost na osobnost trenéra (chování k dětem, temperament, vystupování, slovník,…) a samotný cvičební program. Ideální situace logicky nastává, když se vám líbí obě dvě složky zároveň 🙂

Další benefit je mentální nastavení. Stále mnoho lidí považuje “bojovníky” za vygumované agresivní týpky, teří používají svou hlavu k jedinému účelu – a to k inkasování úderů za účelem ochránit daleko důležitější části svého těla. Odvažuji si tvrdit, že dnes již tato představa neodpovídá realitě (výjimky se samozřejmě najdou). Myslím, že většina bojových umění dnes vyznává podobné hodnoty jakými jsou respekt k soupeři, odhodlání, disciplína, fair play a vzájemná úcta a uznání.

Nyní už asi konečně nastal ten správný čas zmínit benefit v podobě “celkového posílení a kontroly těla. Bojové sporty posilují tělo komplexně – nezapojujete jen jednu ruku jako u tenisu, neleží veškerá tíha úspěchu na nohách jako u fotbalu – zde musíte aktivovat a zapojit doslova všechny části těla, žádný sval nezůstává v klidu … v klidu nezůstane ani mozek, protože je neustále nucen vyhodnocovat nepřehledné situace a vymýšlet plán “B”, pokud strategie “A” nefunguje.

Při tréninku se běhá, skáče, bouchá, kope, chytá, věnuje se gymnastice – zkrátka se dělá vše pro to, aby trénink zatížil každičký sval v těle. Děti tak zesílí, případně shodí nadbytečné kilogramy.
S těmito sporty se pojí i inklinace ke zdravějšímu životnímu stylu bez drog, alkoholu a cigaret.

A nakonec musím samozřejmě zmínit i to co si většina vybaví na prvním místě: Umění boje.
Jak asi víte, v životě každého se může občas vyskytnout zvlášť nepříznivá situace, kdy už zkrátka není kam uhnout a jediná cesta, jak se ze zapeklité situace prokousat ven, je použitím fyzické síly. A v takovýchto případech pak může přijít tento druh vzdělání náramně vhod.
Mnoho lidí má představu, že se naučí bojovat za rok, dva, pět. Zde mnohé asi zklamu, protože získání této schopnosti zkrátka trvá a je úměrná tomu, kolik času a úsilí ji hodlá člověk obětovat.

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *