Jak jsme se opět stali vesničany

No řekněte, kdo z vás by si nás pozval k sobě domů? Jeden pošahaný ajťák, líná těhotná, a 4 děti, pardon, 4 kluci. O jejich vychovanosti či nevychovanosti by se dalo polemizovat. S manželem čelíme názorům obou táborů, nicméně za nás dva sploditele jsou „naprosto v normě“ i přes to, že kritické momenty přichází denně.

A tak se stalo, že babička s dědečkem jednoho krásného letního dne odletěli na dovolenou a my převzali velení nad velkým domem, jedním 7 –mi letým ridgebackem, dvěma králíky (ač zahradními, tak jen na čumendu), 6-ti kusovým hejnem slepic, opečovávanou jedlou zahradou a taky skleníkem a v neposlední řadě krytým bazénem.

Před odletem jsme vyfasovali stránkový seznam „povinností“ a „úkolů“ pro zdárný průběh života fauny i flory na  „farmě“.

Jeden by řekl no super, následuje 10 pohodových letních dnů na domě se zahradou – něco co již dva roky nemáme, páč bydlíme na bytě.

Skoro bych až řekla, opak je pravdou. S manželem jsme měli za to, že „dovolená“ v Chorvatsku byla záhul. Teď tady po dvou dnech oba kňouráme únavou a s blížícím se večerem pokoukáváme po hodinách, a navzájem po sobě s otázkou „KDY UŽ Půjdou spát? A spokojeni bychom byli, i kdyby „TO MRNĚ UŽ ŠLO SPÁT“

Že by vesnický režim už nebyl pro nás? Fakt se z nás stali bytoví týpci? Je fakt, že manželovi přibylo pár šedivých vlasů (prý ze mě) a mi „pár ?“  vrásek na čele (to mám samozřejmě z dětí), holt dvacet ani třicet už nám není, ale přiznat si skutečnost, že nás DAJÍ vlastní děti společně s cárem papíru povinností se nám nějak nechce.

Každopádně manželovi k jeho každodenním pracovním povinnostem v práci a okolo dětí přibyla kapka koření v podobě:

  • Zalévání polností včetně sběru úrody před půl sedmou ráno a po desáté večer
  • Koupání v bazénu – ve skutečnosti bitky v bazénu – ale to má rád
  • Ráno pustit kurky a večer je zase zavřít – kdyby ubylo, to bychom asi měli problém, každopádně zalézají až po desáté, a téměř vždy je jim potřeba pomoct (chytnout pohybující se předmět a prostrčit ho otvorem do kurníku)
  • Uspokojit stravovací potřeby jak slípek, tak i králíků nejlépe několikrát denně
  • Pejska si na starost co do krmení vzaly děti – smíchy se můžou potrhat, když za nimi běhá hladová a oni drží plechovku s granulemi v ruce
  • Sekání zahrady jsme zrušili, jsou horka a lepší bude tráva s včelami než vyprahlina – a taky, komu by se chtělo sekat, neposekaná tráva neumře, takže stačí dát ji sestřih před návratem majitelů

Já jsem se sobecky zmocnila podávání dopingu hafanovi osm ráno a osm večer– má nemocnou štítnou žlázu, sklízení jeho trusu po zahradě a jak jinak takových těch typických ženských prací jako je dohled a kontrola nad celou situací na farmě – to ABY SE TU NIC NESTALO

 

Může se to zdát jako lážo plážo, ale pro nás zvyklé na režim malého, bezpečného bytu, odkud není kam utéct – manžel furt říká, že od té doby co nejmladší dosáhne na kliku se strašně nadře – , spadnout či něco cenného rozbít je to zkouška téměř hodna průchodu ohněm.

Muž se těšil, že bude, jak se říká „chodit spát se slepicemi“ J tzn. že se tu vyspí! A ono ejhle, slepice nemožno uložit k spánku a jeho hodina PADLA se díky nově nabytým povinnostem posunula zase o něco blíže k té, kdy vstává. Vždycky mě večer pobaví, když mi hlásí, jak dlouho že mu jeho budík na mobilu ukazuje, že mu do rána zbývá spánku – jako kdyby jeho budík měl nějaký vliv na to, jestli už mu skončila služba.

Trvalo nám dobrých pět dní si zvyknout na místní klima a zorganizovat alespoň částečně režim. A i přes velkou snahu nic nepokazit, došlo na určité snad jen kosmetické vady:

  • Hoši hned první den záměrně odlili vodu z bazénu – dobrých 15 cm pokles – („za trest“ ji pak museli nosit zpět v kýblech, a po půlhodině jsme zprovoznili hadici, se kterou se pak v bazéně stříkali a měli z celé akce náramnou radost)
  • Druhý den večer po koupání jsme nevrátili plovák z chemií do vody (tu jsme v podobě tablet našli na dně bazénu –nějakým zvláštním způsobem se dostala ven) a ta nám přes noc změnila barvu na zcela neprůhlednou L – pro hochy nepochopitelný zázrak – trochu jsme to pak z pohledu růstu řas ve stojaté a tekoucí vodě probrali
  • Pří venkovní rvačce za svitu měsíce v pokročilých hodinách se dva nejstarší ocitli v záhonu určeném pro cibuli a ta …… lehla
  • Opakovaně se manželovi za úsvitu slunce, když otevíral slepicím kurník stalo, že ho již nějaká ta slípka vítala přes plot. Mžoural na ni rozespalýma očima a nedokázal si vysvětlit, kde se tam vzala, když večer počítal, bylo jich v kurníku přesně kolik jich tam potřebuje mít – šest. Dané slepice zřejmě ovládají magii přesunu z místa na místo – podotýkám i přes velkou snahu najít v domě flašku vína se nám to nepodařilo.
  • Něco ubylo písku z pískoviště – částečně za to může nejmladší, avšak větší mírou dva nejstarší, kteří jej používali jako útočnou zbraň proti zahradu zalévajícímu nepříteli.

 

Celkem vzato se dá říct, že se pod naším velením „nic zvláštního nestalo.“ Což pro nás znamená, že jsme ve zkoušce obstáli, avšak jestli si lajznem, otestovat naše schopnosti někde naostro, to teda ještě nevím.

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *