Mít děti doma je i otázka zdravého stravování

Anička je maminkou dvou dětí, které si nechává doma. Je nadšenou propagátorkou zdravého stravování a tvůrkyní krásných háčkovaných výrobků. S její prací se můžete seznámit na www.mygreenovi.cz.

Aničko, jak staré a kolik máš dětí?

Mám 2 dcery, 6 a 4 roky a obě jsou se mnou doma.

Proč jsi se rozhodla nechat si děti doma?

Nelíbí se mi uniformovanost obecně, nejsme přece všichni stejní. Chci vědět, co mé děti dělají, co mají rády a co je zajímá, a být u toho. A taky mi nepřipadá přirozené trávit více času mimo domov, pryč od svých milovaných. Nedává mi smysl být většinu týdne oddělena od zbytku rodiny a oni ode mě, zavřeni v místnosti, sedět.
Dalším důležitým bodem byla strava a ta, přiznejme si, je ve většině institucích nevalná. Až je mi z toho smutno.

Do jisté míry je to pro mě výhoda nemuset starší dceru vodit do školky ale zároveň i nevýhoda. Mám možnost řídit si rozvržení dne podle sebe a rodiny. Je to otázka důslednosti a taky flexibility a někdy je těžké to zvládnout. Čas, který trávíme spolu, je velmi intenzivní.

Jakou práci nyní vykonáváš?

Momentálně jsem na volné noze. Ještě na RD jsem dělala pro svého bývalého zaměstnavatele, vyšel mi vstříc, a tak jsem 1x v týdnu chodila na brigádu tam. Po skončení RD se ale situace změnila. Menší úvazek mi nebyl nabídnut a na větší jsem kvůli dětem nechtěla.

A tak jsem si řekla, že si zkusím splnit to, o čem jsem tajně snila.

Otevřela jsem si e-shop s pletenými a háčkovanými doplňky (https://eshop.mygreenovi.cz/), které vznikají doma nebo na cestách, na hřištích, ve vlaku či jinde. Tyhle ruční činnosti mě hodně naplňují a ráda bych je předala i svým dvěma divoženkám.


Kromě toho jsme s kamarádkami rozjely Raw&Fun (https://www.rawandfun.cz/), vyrábíme raw dobroty, ručně, poctivě a s láskou.

Děti jsou u toho a vidí, co máma dělá za práci. Je to pro ně více uchopitelné, než když jsem chodila do bývalého zaměstnání a pracovala na počítači. Jsem za to moc ráda. Dnešní děti kolikrát vůbec netuší, co jejich rodiče dělají, a to mi přijde škoda.

Také občas dělám kurzy o kvašení, klíčeni, o zdravých a jednoduchých svačinách, a taky o tom, co vše si můžeme hravě doma vyrobit z lokálních a běžně dostupných surovin. Ráda bych letos udělala kurzů více, inspirovala a pošťouchla ženy (a muže jakbysmet), aby se nebáli a vrhli se do kreativních vod i v kuchyni!

Zní to moc hezky, kurz by se hodil i mi 😊. Aničko, přiblížíš nám trochu, co jsi musela zařídit, abys mohla podnikat?

Jasně. Tak třeba živnostenský list. Ten jsem si založila ještě na RD. Stačilo zajít na příslušný úřad, vyplnit papír, zaplatit poplatek 1000 Kč a bylo to. Pak, asi po více než roce přemýšlení, jsem se rozhodla tvořit i pro ostatní a otevřela jsem si svůj e-shop s ručně vyráběnými doplňky. Stačilo si ujasnit na jaké platformě ho chci mít (shoptet), přihlásit se, vyplnit pár věcí, zaplatit měsíční poplatek a mohla jsem frčet.

 

Vytvořit si e-shop na shoptetu nebylo zas až tak těžké. Dobře se v tom dělá a vše je tak nějak intuitivní. S těžšími věcmi mi pomáhal můj skvěly muž. Ale věřím, že to zvládne kdokoli jiný, stačí se do toho jen ponořit. Fotky si až na výjimky (když fotí můj muž) dělám sama. Fotografování je můj koníček už od gymplu. Dodnes mě to moc baví – vše okolo focení, aranžmá, úpravy.

Fotím také pro náš druhý projekt- Raw&Fun.

S placením záloh a věcí kolem podnikání mi hodně pomohla Lucie Krausová. Na jejím webu www.vysvetlovnik.cz je spousta užitečných informací a rad pro ženy podnikatelky na RD či už mimo RD. Vřele doporučuji si ho pročíst. Případně informace vám také podají na úřadech jako je OSSZ nebo pojišťovna.

Raw&Fun má na sebe kamarádka, já jsem tam zaměstnaná na dohodu. Vyrábím, fotím, vymýšlíme spolu nové produkty, recepty, jezdíme na akce a jarmarky. Je toho kolem celkem dost a občas je to docela náročné.

Co se ti na tvém podnikání nejvíce líbí?

Na všech těch činnostech mě baví to, že pokaždé můžu být chvilku někým jiným. Chvíli jsem pletařka, chvíli kuchařka a jindy zase fotografka. Činnosti jsou různorodé, prolínají se, učím se pořád novým věcem. Baví mě to, i když někdy to může být hodně náročné, zvlášť s dětmi za zadkem. Doteď se učím dobře si poskládat den a dělat věci efektivně. Někdy je to hračka a jindy to drhne. Každý den je jiný. Musím říct, že někdy cítím, že to jsou opravdu vydřené peníze. Přece jen, sednout si do teplé kanceláře je pohodlné a ano, někdy to vydělává víc. Otázka je, naplňuje mě to? Baví mě to?

        

Pořád jsem na začátku a mám se ještě hodně co učit. A je i možné, že nakonec skončím úplně někde jinde u jiné činnosti. Co vím ale teď, je to, že mě to naplňuje, baví, učím se a někdy narazím. Zároveň ale můžu být se svými dětmi, které ví, co máma dělá. Nejsou to pro ně neuchopitelné činnosti, vědí a vidí, co konkrétně dělám a taky co to obnáší. To je podle mě taky velký přínos toho všeho. At už to dopadne jakkoli, jsem ráda, že nezůstalo u snu, obav a strachu a že jsem vykročila.

Práce, kterou nyní vykonáváš, je to práce „tvých snů“?

Řekla bych, že ano, ale já těch snů mám hodně 😀

To je určitě důležité 😊 mít své sny a jít si za nimi. Aničko, jak to máte s dětmi?

Dětem se věnujeme na střídačku, jak má kdo čas. Zatím to necháváme přirozeně plynout a snažíme se je podpořit v tom, co je právě zajímá.

Podle mě se děti učí pořád, tak jako my dospělí. Když je něco zajímá a je i prostor, snažíme se jim věnovat, bavit se s nimi na dané téma, navštěvovat různá místa, prostory, aktivity, akce…

Starší dcera chodí do pohybového kroužku. Moc jí to baví, je pohybově opravdu nadaná a sama si ho vybrala. Mladší zatím nikam chodit beze mě nechce. Společně chodíme všechny 3 ještě na výtvarné workshopy, které pravidelně pořádá místní muzeum umění. Je to úžasně zpracované a kolikrát se tam naučím nové věci i já sama.

Jelikož nás oficiální zahájení školního roku čeká (letos v záři), jedeme si tak nějak podle sebe (ne osnov).
Hodně se u nás hrají hry, u kterých se obě dcery učí a zdokonalují třeba v počtech, strategii, čtení atd…

 

Máš nějakou radu pro maminky, které by rády vzdělávaly své děti doma, ale potřebují finanční příjem a předchozí zaměstnání není možno skloubit s DV?

Věřit si a tvořit svoji realitu. Vykročit z komfortní zóny, odhodit strach a zkusit něco nového, něco, co víme, že nás bude bavit a dělat nám radost, něco, co nám dává smysl a cítíme, že to je ono! A udělat pro to něco. A ono se to poskládá…přijde to…

 

Moc děkuji a držím palce 😊                                                                                                                      

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *